Majitelé Zámku Litenčice v minulosti a současnosti

Tvrz v Litenčicích existovala již vPrůčelí druhé polovině 14. století, i když se uvádí poprvé teprve v r. 1437, kdy ji s částí vsi, dvorem a dalším majetkem postoupil Pavlík z Pržného Arklebu z Kunkovic a Zástřizl. Zástřizlové drželi zboží do r. 1509, v 1. 1509 – 1554 pak Kropáčové z Nevědomí. V r. 1618 koupila zboží vdova po Oldřichu z Konic Ludmila, rozená z Roupova za 64 000 zl. V 17. století se zde vystřídala řada držitelů, mezi nimi i ostřihomský arcibiskup Petr Pazmány z Panasu. Za něho byl objekt pozdně středověké tvrze přebudován v František Maxmilián Podstatzkýbarokní zámek, jehož stavba skončila v r. 1667; Zámek měl podobu jednopatrové budovy s bohatým portálem, s částí sálů zdobených štukami a zámeckým parkem z r. 1667. V r. 1713 získal Litenčice a Chvalnov František Vilém z Thonsernu, po němž je zdědil poslední potomek rodu František Josef Thonsern (1701-1778), který měl značné vědomosti z oboru mechaniky. Ten odkázal panství Františku Maxmiliánu Podstatskému, synu manželčiny sestry, s podmínkou, že nový dědic přijme přídomek "z Thonsernu". Byli pohřbíváni v kapli, kterou dali ke kostelu v r. 1742 přistavět Thonsernové. V poslední třetině 18. století přestavěl František Podstatský z popudu své manželky zámecký interiér a vybudoval nové hlavní průčelí se vznosným schodištěm. Podstatští-Thonsernové drželi Litenčické panství až do r. 1948. V roce 1948 přešel majetek do rukou státu a zámek byl značně zdevastován. Po roce 1993 byl majetek rodu Podstatzkých  navrácen v restituci a nyní prochází areál zámku rozsáhlou rekonstrukcí.

Stavebně historický vývoj Zámku Litenčice


Hlavní budova "Velký Zámek"

Počátky Litenčického zámku jsou lokalizovány do východního a částečně jižního křídla hlavního objektu, kde se výrazně v síle zdiva a dispozice projevuje stavba kamenné tvrze s věží na severním konci a čtyřmi obytnými prostorami. Vznik tvrze se datuje do období let 1415-1437. Tvrz byla přízemním objektem s dvoupatrovou věží. Původní hliněné opevnění bylo nahrazeno kamennou ohradní zdí (1488-1495), která dodnes do jisté míry tvoří obvodovou zeď zámku na severní a severozápadní straně. Součástí nového opevnění byly nárožní diagonální věže, které byly dvoupatrové. V tomto období pozdní gotiky byl i rozšířen obytný prostor. Tvrz koncem 15. století měla půdorys přibližně písmene "U". Třetí stavební etapou, goticko-renesanční, byly úpravy prováděné v období 1509-1554, kdy došlo k celkovému zvelebení objektu. Za tohoto období byly Litenčice povýšeny na Městečko (1535 Ferdinandem I.). Byly zaklenuty přízemní místnosti, vystavěna kruhová kamenná zeď, vnitřní zeď a vzniklé prostory byly příčnými stěnami předěleny na jednotlivé místnosti. Současně byla stavba zvednuta na patro.

Dalším stavebním zásahem byla přestavba tvrze na zámek na počátku 17.stol. Podle archivních zpráv budova Litenčického zámku za třicetileté války zpustla, avšak po roce 1697 cena zámku podstatně vzrostla, byl tedy nepochybně znovu opraven a stavebně zhodnocen.

Počátek nových rozsáhlých úprav se datuje rokem 1710. Zámek byl rozšířen o jednotraktové jižní křídlo s věží a kaplí. ProfilByl založen zámecký park. Vnitřní úpravy zámku spočívaly v barokních výsečových klenbách v severním traktu I. patra a ve vybudování II. patra s trámovými stropy. Nad všemi čtyřmi křídly velkého zámku byl vybudován jednotný krov s hambálkovou soustavou. Konečnou podobu dostal zámek v období 1808-1817, kdy byly vestavěny okružní chodby a na severní straně velké točité schodiště. Byl upraven hlavní průchod. Bylo vybudováno malé šnekové schodiště v západním křídle. V přízemí i v I.patře byly staré trámové stropy nahrazeny cihelnými klenbami plackovými. Ve II.patře byly zřízeny rákosové stropy. Podstatnou proměnu v empírovém slohu prodělalo i jihozápadní nároží v I.patře, kde byla zřízena kruhová jídelna a společenský sál.

Severní křídlo "Malý Zámek"
Vznik tzv. "Malého zámku" byl v letech 1509-1554 v goticko-renesanční podobě v jeho západní části. Byly také vybudovány kamenné, patrně vinné sklepy. Počátkem 17. století nebo poněkud dříve byly dále budovány cihelné sklepy pod malým zámkem. Nové, rozsáhlé úpravy se datují rokem 1710. V "Malém zámku" bylo provedeno zaklenutí jednotlivých místností barokními klenbami. V této etapě byla vybudována i konírna. V roce 1817 byl rozšířen malý zámek o úřednické byty. Byl zvýšen o jedno patro a prodloužen. Byl vybudován nový vstup do sklepů a nové sklepy pod střední částí malého zámku. V roce 1828 byla budova malého zámku sjednocena s budovou konírny vestavbou obydlí pro purkrabího.

Jižní křídlo (Zámecká knihovna a věž se zámeckou kaplí)
Jižní křídlo je dlouhá úzká nepodsklepená, jednotraktová a jednopatrová budova, která je situována v jižní části zámeckého nádvoří a přímo navozuje na hlavní budovu Zámku. Nejstarší barokní část jižního křídla tvoří zámecká knihovna a věž se zámeckou kaplí. Počátek výstavby tohoto křídla se datuje rokem 1710. V roce 1817 bylo rozšířeno jižní křídlo o klasicistní přístavbu jednopatrové sýpky se zajímavým krovem. Na tuto historicky cennou část jižního křídla navozuje plochostropá přístavba z r. 1828 oranžérie.

Stav a využití kulturní památky před rokem 1948

Hlavní budova "Velký Zámek" před r. 1948
Budova velkého zámku byla ve svém půdorysu přibližně čtverec, který tvořil čtyři dvoutraktová křídla, spojená v uzavřenou architektonickou soustavu v jejímž středu bylo malé nádvoří. Myslivecký pokojZákladní půdorysný tvar se v I. a II. patře opakoval. Objekt měl tři nadzemní podlaží s částečným podsklepením. Zdivo velkého zámku bylo kamenné až do úrovně II. patra, vyšší zdivo bylo cihelné. Tloušťka zdiva byla cca 100 cm a více. Krov byla složitá, pozdně barokní konstrukce, krytá pálenou krytinou-bobrovkami. Stropy nad patrem byly trámové s pohledem, v malé části povalové. Nad přízemím a nad sklepením byly cihelné klenby. Podlahy v obytných místnostech byly parketové, v ostatních místnostech byly keramické dlažby. Okna byla dřevěná dvojitá z tvrdého dřeva, dveře byly rovněž dřevěné intarzované s deštěnými zárubněmi taktéž z tvrdého dřeva. Hlavní schodiště bylo dřevěné s podstupnicemi z tvrdého dřeva, vedlejší točité schodiště bylo rovněž dřevěné s podstupnicemi.

PřízemíDispozičně bylo v přízemí, které bylo částečně pod terénem, řešeno po levé straně vstupu ubytování pro pokojské, kde byly tři pokoje. Po pravé straně vstupu byla zámecká kuchyň s velkým kachlovým sporákem uprostřed.

 
 
 
 

I. patroV I. patře byly obytné místnosti majitele panství, přijímací kruhový sál s překrásným stropem. V severní části byly tři ložnice a koupelny a záchody k nim. Z kuchyně v přízemí do pater byl proveden kuchyňský výtah.

 

 

 

II. patroVe II. patře byly obytné místnosti pro rodiče majitele. Dispozice byla téměř shodná s I. patrem.  

 

 

 

 
 
 

Vytápění všech místností bylo lokální s Pokoj v I. pat?br><br><b>Slozka:</b><br><select id=klasicistními a empírovými kachlovými kamny na dřevo v každé místnosti. V celém objektu byl proveden rozvod studené vody a světelné instalace. V přízemí byla elektroinstalace i motorová. Ve sklepech byla cihelná dlažba a cihelné schody. Venkovní omítka byla vápenná štuková s kamenným ostěním okének a kamennými portály v západním a severním křídle. V době odnětí byl objekt v dobrém stavebně-technickém stavu a byl bez omezení užíván.

Severní křídlo "Malý Zámek" před r. 1948
Patrový zděný objekt z cihelného zdiva, celý podsklepený o tl. zdi 60cm. Krov byl vaznicový, střecha sedlová, krytá pálenými taškami bobrovkami. Strop nad patrem byl dřevěný trámový s podhledem, nad přízemím a nad sklepem byl strop klenutý. podlahy v obytných místnostech byly prkenné voskované, v ostatních byly dlažby. Ve sklepě byla převážně cihelná dlažba. Okna byla dřevěná dvojitá, dveře dřevěné rámové v dřevěných špaletových zárubních.

V přízemí byla bytová jednotka pro komorníka. Dále zde byly dvě místnosti pro poštovní úřad, čtyři kanceláře pro lesní správu, komunikační prostory a skladovací prostory.

V patře byly tři byty pro lesmistry a praktického lékaře. U bytu praktického lékaře byla i ordinace. Zbytek celého patra byl řešen ubytovnami pro pracovníky lesní správy. V objektu byly tři schodiště z přízemí do patra. Střední schodiště bylo dřevěné z tvrdého s podstupnicemi a dvě krajní schodiště byla betonová. Troje schody do sklepa byly cihelné. V celém objektu byl rozvod elektroinstalace a vody. Venkovní omítky byly vápenné štukové.

Jižní křídlo (Zámecká knihovna a věž se zámeckou kaplí) před r. 1948
Patrový zděný objekt z cihelného zdiva tl. 70 cm a více. Krov byl starší hambálkové soustavy, věž byla zastřešena střechou valbovou. Krytina obou střech byla z pálených tašek bobrovek. Strop nad patrem (nad knihovnou) byl klenutý také nad kaplí byla klenba. Stropy nad přízemím byly klenuté. Podlahy v přízemí byly z keramické dlažby, místy betonové, v patře zámecké knihovny byly čtvercové parkety. V kapli byla cihelná dlažba. Okna byla dvojitá, v přízemí opatřena mřížemi. Dveře byly v přízemí dřevěné rámové, v patře byly dřevěné z tvrdého dřeva. Dispozičně v přízemí byly řešeny skladovací prostory a prádelna, v patře pak knihovna a kaple. Schody do patra (do kaple) byly dřevěné bez podstupnic, na půdu rovněž dřevěné. Patro bylo komunikačně propojeno s velkým zámkem. Venkovní omítka byla vápenná štuková. V celém objektu byla rozvedena elektroinstalace. Stavebně-technický stav objektu v době odnětí byl dobrý, objekt byl využíván bez jakéhokoliv omezení.